V Mladé Boleslavi vyrábějí dvoustopá motorová vozidla nepřetržitě od roku 1906, což společnost Laurin & Klement / ŠKODA řadí k automobilkám s nejdelší a nejbohatší tradicí na světě. Hned od počátku patřily k pilířům úspěchu firmy kromě osobních verzí také užitková vozidla.

Časté sdílení velkoryse dimenzovaných technických komponentů snižovalo výrobní i servisní náklady. Velmi kultivovaný řadový šestiválec reprezentativní řady ŠKODA Superb o výkonu 80 koní (59 kW) poháněl také nákladní vozidlo ŠKODA 256 s nosností 2500 – 3000 kg. Továrna nabízela i verze na alternativní palivo – dřevoplyn. Výkon sice klesl o čtvrtinu, jenže špalíky z tvrdého dřeva bývaly podstatně levnější a dostupnější než lihobenzinová paliva.

V letech 1939 – 1947 vzniklo 5514 vozů ŠKODA 256, od valníků přes autobusy po speciální nástavby, zahrnující pojízdné dílny, sanitky či radiovozy. Vzhledem k celkovým rozměrům i hmotnosti vozidla se na zadní nápravě uplatnila dvojmontáž.

Ve 40. letech silničáři ještě neměli k dispozici moderní sypací vozy. Mladoboleslavští konstruktéři usnadnili řidičům z povolání jejich těžký život několika důmyslnými inovacemi v duchu filozofie Simply Clever. Do jinak nevyužitého prostoru pod ložnou plochou za levým zadním kolem zabudovali výsuvnou schránku s dostatečným množstvím posypového materiálu. Přidali praktickou plechovou lopatku, takže podsypání prokluzujících pneumatik bylo dílem okamžiku.

Před pravým zadním kolem měli řidič se závozníkem k dispozici až čtyřpatrové uzavíratelné schrány s výsuvnými přihrádkami pro nářadí. Horní box navíc chránil horizontálně uložené rezervní kolo před nečistotami, vlhkostí i slunečním svitem, podstatně zkracujícím životnost tehdy velmi drahých a zranitelných pneumatik.