Nejen sanitní vozy ŠKODA

Auta pro hasiče, zdravotníky nebo policisty musí být spolehlivá a odolná, přitom výkonná, rychlá a bezpečně ovladatelná. Vozy značky ŠKODA se v takové službě osvědčují už přes sto let. Pět z nich nyní můžete potkat na nové výstavě ve ŠKODA Muzeu.

Jako první se do služby v roce 1906 přihlásila VOITURETTE typu C s prodlouženým rozvorem, která sloužila jako vojenský sanitní speciál pro přepravu čtyř nosítek pro zraněné, po dvou ve dvou patrech. Výroba sanitních a hasičských vozů se pak výrazně rozjela za první světové války: spolehlivých sanitních automobilů Laurin & Klement opouštělo mladoboleslavskou továrnu kolem stovky ročně.

Už vozy Laurin & Klement sloužily například jako vojenské sanitky. 

Před druhou světovou válkou se pro stavbu sanitek používaly podvozky všech kategorií vozů ŠKODA, nejmenší byl jen 3 850 mm dlouhý litrový POPULAR 995 Liduška, větší rychlost, prostornost i komfort nabídly větší modely RAPID, FAVORIT a SUPERB o rozvoru až 3 415 mm. Na podvozcích stejných modelů vznikaly v Mladé Boleslavi i lehké otevřené „pohotovostní karoserie“, z nichž mohli například četníci či celní „financové“ snadno vyskákat například při pronásledování pachatele. Hasiči dostali k dispozici širokou paletu moderních užitkových vozů ŠKODA, vrcholících modely 606 a 806, tedy šestiválců s nosností 6 či 8 tun.

ŠKODA FAVORIT 904 ve službách nemocnice v Třebíči.

V květnu 1946, rok po skončení války, odstartovala ve Vrchlabí výroba sanitek na podvozcích ŠKODA 1101/1102 „Tudor“. Jedenáctistovky o výkonu 23,5 kW jezdily 90-100 km/h a životy zachraňovaly dokonce i v egyptské Káhiře. Obratný kompaktní „Tudor“ měl dělicí přepážku vedle řidiče vyklenutou vpřed, aby se dovnitř vešlo lehátko. Zdravotník používal sklopné sedátko. Bezpečnostní složky po světě oceňovaly „bojové tudory“ ŠKODA 1101 P (policejní), které v rukách zkušeného řidiče a na vhodných pneumatikách dokázaly v terénu i bez pohonu všech kol pravé divy.

Poválečná ŠKODA 1101 jako sanita v Egyptě

Před 70 lety začala z Kvasin vyjíždět 4,6metrová sanita odvozená z kombi ŠKODA 1200 STW, do níž se vedle sebe vešla dvě lehátka. V roce 1961 převzaly štafetu sanitní vozy ŠKODA 1202, k inovacím patřilo třeba doplnění zadního listového pera dvěma vinutými pružinami. Ovšem nejrozšířenějším sanitní vozem automobilky se stala až ŠKODA 1203, legendární „dvanáctsettrojka“ s bezkapotovou karoserií vnitřního objemu přes 5 m³ při celkové délce jen asi 4,5 metru.

ŠKODA 1203 měla mnoho úprav, ale klasická byla především sanita. 

Zásadní kvalitativní skok znamenal na konci 80. let minulého století nástup nové generace vozů ŠKODA s motorem napříč u poháněných předních kol. To umožnilo snížit podlahu v zadní části automobilu a vytvořit prakticky libovolnou nástavbu. ŠKODA FAVORIT 788 z roku 1992 zůstala sice jen u prototypu, ale kombi FORMAN a FORMAN PLUS (1990-1995) už do běžného provozu v nemocnicích nastoupily. Následovaly sanitní verze modelu FELICIA COMBI (1995-2001) a po roce 1998 i OCTAVIA COMBI.

Jaké jiné vozidlo by mohlo sloužit na záchranné službě v Mladé Boleslavi na počátku 90. let než prostorná ŠKODA FORMAN.

Aktuální výstava ve ŠKODA Muzeu, která představuje pět vzácných užitkových vozů značky ŠKODA, potrvá do začátku října letošního roku.

Laurin & Klement MF (1919)

Osobních a lehkých užitkových automobilů na podvozku luxusních automobilů L&K řady Mf a Mg bylo v období 1917-1923 vyrobeno celkem 176 kusů. Jednu z mnoha variant představovala hasičská nástavba. Mohutný čtyřválec 4 713 cm³ s tehdy impozantním výkonem 50 koní (36,8 kW) zkrátil díky maximální rychlosti 90 km/h dojezdový čas na místo požáru.

ŠKODA 1201 Ambulance (1957)

Na bázi vozu Š 1201 STW vznikla série ambulancí o vnějších rozměrech 4 620 x 1 680 x 1 600 mm, těžících z předností robustní konstrukce rámového podvozku s celokovovou karoserií a komfortního odpružení nezávisle zavěšených kol. Motor 1 221 cm³/45 k (33,1 kW) zrychlil ambulanci vážící jen 1 190 kg na 110 km/h. Vystavený vůz ze soukromé sbírky sloužil na Šumpersku u záchranné služby, od běžných sanitek pro převoz pacientů se lišil delší karoserií i dvoudílnými zadními dveřmi.

ŠKODA 120 VB (1986)

„Stodvacítka“ nabídla oproti předchůdci ŠKODA 110 především větší ochranu posádky a modernější design. Čtyřválec 1 174 cm³/50 k (36,7 kW) byl uložen u poháněných zadních kol. Tato koncepce byla výhodná nejen ve stoupáních na kluzkém povrchu, ale osvědčila se i v rally. Původní modré karoserie vozů VB (československá Veřejná bezpečnost) s bílými pruhy byly v letech 1975-1979 postupně nahrazovány žluto-bílým provedením s černými nápisy VB. Taková je i ŠKODA 120 ze soukromé sbírky.

ŠKODA 788 (1992)

Z karosářských verzí nového vozu s pohonem předních kol byl v sériové výrobě realizován hatchback (FAVORIT, od 1987), kombi (FORMAN) a lehký užitkový vůz (PICK-UP). Fázi prototypů neopustily alternativy jako lehký užitkový automobil Š 786 s rozvorem 3100 mm a částečně prosklenou nástavbou, určenou pro přepravu tělesně postižených osob ani zde vystavená sesterská sanitní verze s označením ŠKODA 788, jeden z řady prototypů a sportovních vozů uchovávaných v depozitářích ŠKODA Muzea.

ŠKODA FELICIA COMBI LX Policie ČR (1996)

Populární FELICIA COMBI (1995-2001: 351 905 ks) se díky vyváženému poměru užitných vlastností včetně zavazadlového prostoru objemu 447-1 366 l stala nejen oblíbeným rodinným vozem. Policie České republiky používala více než 5 500 kusů tohoto lehkého, obratného, spolehlivého a v provozu nenáročného kombi o délce 4 205 mm. FELCIA COMBI sloužila také v různých zemích u pošty či telekomunikací.

Převzato ŠKODA Auto