Ještě než spatřilo světlo světa eRko, vznikly v Mladé Boleslavi dva zajímavé prototypy dvoudvéřové Hundertky typ 117 tudor, z niž první byl později přestavěn na typ 118/I tudor.

Od eMBéčka k Hundertce

ŠKODA 1000 MB odstartovala v Mladé Boleslavi hned několik novinek. Samonosná karoserie, hliníkový tlakově litý blok motoru a tak zvaně vše vzadu (motor a poháněná náprava). Již v roce 1965 začaly práce na modernizaci eMBéčka a první studie byly označovány Š 1100.

V roce 1968 již byl hotov jeden z posledních sériových prototypů modernizovaného eMBéčka, které dostalo označení ŠKODA 100/110. Současně se začalo i s nástupcem dvoudvéřové verze vozů Škoda 1000/1100 MBX. Nejprve, což málo kdo ví, vznikly dva prototypy vozů ŠKODA 1100 Tudor a až o dva roky později vznikl první prototyp eRka.

ŠKODA 1100 Tudor

ŠKODA Typ 117 T – tudor byl původně postaven ve dvou kusech. První byl světle zelený a druhý dostal tmavší zelenou barvu v provedení de-Luxe. Oba měly dvoudvéřovou karoserii a lišily se jen v detailech.

Oba prototypy byly osazeny motory (č.1895 a č.2814) o obsahu 1107 ccm s jedním karburátorem a až později byl první předělán na ŠKODA Typ 118/I tudor, který dostal dva karburátory JIKOV 32 BS s difuzérem 23 mm. Jednalo se vlastně o upravené karburátory známé z modelů eMBéček typů MBX a MBG.

Od Tudora k eRku

Bohužel, nebo spíše díky, že se dvoudvéřové provedení Hundertky Tudor nedostalo do sériové výroby a z Kvasin začalo v roce 1970 vyjíždět eRko.

Z001-SKODA-110R-40-let-01
Prototypy měly ještě nárazníky a interiér shodný s eMBéčkem a ani trčící blinkry neměly budoucnost pro jejich špatnou viditelnost od protijedoucích účastníků silničního provozu. Zato kapoty a blatníky již měly  finální podobu nové stovky. I zadní čelo až na světla bylo stejné jako v dalších letech v sériové výrobě.