Před třiceti lety se v Řecku vydala zbrusu nová bílá Škoda Favorit s novou majitelkou za volantem od místního dealera. Pro řidičku to byl návrat za volant po mnoha letech. Cestu dlouhou 34 kilometrů zvládla na jedničku. Jenže když pak zaparkovala v garážích kousek od svého domu, rozhodla se, že řízení pro ni prostě není.

ŠKODA Favorit

A tak počítadlo ujetých kilometrů bílého favoritu ukazovalo číslo 34 další tři dekády. V podzemních garážích na předměstí Atén se tak psal příběh možná nejzachovalejšího vozu Škoda Favorit na světě. Dnes je auto zpět v zemi, kde vzniklo. V Česku. A u člověka, jehož jméno má se značkou Škoda mnoho společného.

„Auto kdosi v Řecku objevil na podzim 2022 a dal jej do aukce. Když jsem to viděl, řekl jsem si, že takový kus historie musím mít,“ vypráví automobilový závodník Jiří Mičánek mladší. Když se Favorit v roce 1993 vydal na svoji první a poslední jízdu, bylo mu jen sedm let. Ale v žilách mu kolovala závodnická krev. Jeho otec Jiří Mičánek starší totiž od 70. let závodil v prestižních formulových šampionátech v tehdejším Československu a ve východní Evropě s monoposty, které měly většinou motory Škoda. Získal s nimi víc jak deset titulů mistra Československa jak na okruzích, tak v závodech do vrchu.

Vůz stál nedotčen třicet let v garážích v Aténách.

„I já jsem svoji kariéru začínal na formulích s motorem Škoda. Model Favorit jsme měli doma jako auto na běžné ježdění a táta je používal i ve svojí okruhové škole na začátku 90. let,“ vyjmenovává Jiří Mičánek, proč se rozhodl v aukci o „řecký“ Favorit zabojovat.

Dobře uložená investice

Nakonec uspěl. Ve finále v boji zůstal proti jedinému protivníkovi – dalšímu českému závodníkovi Borisi Vaculíkovi, mimo jiné účastníkovi Rallye Dakar. „Když jsme to zjistili, tak jsme si zavolali a na rovinu si řekli, kam jsme až ochotní jít. Já byl výš, tak jsme se domluvili, že už se nebudeme přehazovat,“ směje se dnes Jiří Mičánek. I tak ho automobil stál 24 000 eur, v přepočtu asi 600 tisíc českých korun. To je asi šestinásobek ceny, kterou auto stálo v roce 1993, kdy bylo vyrobené. Po započtení inflace za tři dekády ale vlastně cena téměř přesně odpovídá současné hodnotě.

Na sedadlech dokonce zůstaly původní igelitové potahy. 

Po dvou měsících doputovala Škoda Favorit v lodním kontejneru do Frankfurtu nad Mohanem, kde si ji nový majitel vyzvedl. Samozřejmě s vlekem, takový klenot se přece nesmí ojíždět. A jezdit s ním nový majitel ani moc neplánuje, jen ať auto zůstane co nejdéle jako nové.

Díky tomu, že celých třicet let strávilo v podzemních garážích, vypadá skutečně jako kdyby zrovna vyjelo z továrny. Na sedadlech jsou dokonce ještě ochranné igelitové potahy, v motorovém prostoru jsou úplně netknuté papírové štítky, čisté podběhy svojí sněhobílou barvou prozrazují, že těch 34 kilometrů z prodejny do garáže Favorit ujel po suché silnici.

Pár nepůvodních detailů se přece jen najde. Tři dekády v jižanské garáži se podepsaly na laku vozu škrábanci od parkujících aut i procházejících řidičů. Viditelné jsou hlavně na dveřích na hraně, kterou v 80. letech mistrně vytvarovali designeři studia Bertone.

Doplňky na přání majitelky, která autem nejezdila

Auto pochází z generace po faceliftu, který se představil právě v roce 1993. Na první pohled ji prozrazuje plastická maska se znakem uprostřed – původní model měl v duchu originálního návrhu logo automobilky na straně. Interiér je už v moderním šedém dekoru, původní varianta s béžovou palubní deskou odpovídala dobovému vkusu doznívajících osmdesátých let, kdy se Favorit v Československu i v Evropě poprvé představil.

Řecký dealer – nejspíš na přání majitelky – vybavil auto některými designovými doplňky. Třeba imitací dřevěného dekoru palubní desky, nebo tehdy moderními barevnými samolepkami, které kopírují boční linku auta. Jinak jde o základní verzi označovanou tehdy písmeny LX. Její majitelé se museli obejít třeba bez otáčkoměru, jeho místo v palubní desce zabírají obří hodiny.

Dealer vybavil vůz například imitací dřevěného dekoru palubní desky.

Pod kapotou vrní tehdejší roky osvědčený motor vyvinutý přímo v Mladé Boleslavi. Má objem 1,3 litru a výkon 40 kW. Řídí jej už elektronika Bosch, která nahradila původní karburátor. Jediné, co nový majitel s motorem udělal, byla pochopitelně výměna oleje a filtrů. A samozřejmě baterie. Nový Favorit díky tomu startuje okamžitě po otočení klíčkem a z motorového prostoru se line jen tiché ševelení. Na tomto pocitu se nic nemění ani po třiceti letech – slyšet úplně nový motor je okouzlující.

Připomínka historie

Člověka jen zamrzí, že s autem nemůže alespoň pár kilometrů najet a přenést se do doby, kdy Favorit patřil mezi jedna z nejlepších kompaktních aut přelomu 80. a 90. let. Testovat maximální rychlost – která činí 137 kilometrů za hodinu, by ale stejně nešlo. I po třiceti letech je přece tato Škoda Favorit v záběhu. Po příjezdu zpátky do „rodného“ Česka s ním jeho majitel najel tři kilometry, na počítadle je dnes tedy hodnota 37.

Domů do Česka zamířila skoro nedotčená Škoda Favorit v lodním kontejneru, aby nájezd kilometrů nepřekročil čtyřicítku.

A jaké má majitel s výjimečně zachovalým autem další plány? Jiří Mičánek má jasno – jezdit se s ním nebude, aby se v originálním stavu zachoval. Připomínat historii jména závodnického rodu a jeho propojení se značkou Škoda by měl v budoucnu ve dvojici s druhým favoritem. „Když táta vyřazoval favority z jeho okruhové školy, jednoho jsem si od něj z nostalgie odkoupil. Je samozřejmě úplně opotřebovaný, ale chci jej zrenovovat a potom obě auta vystavit společně – to závodní i to civilní,“ plánuje Jiří Mičánek mladší.

Zdroj: ŠKODA Auto