› Po úspěšném účinkování modelu ŠKODA FAVORIT na tratích světových soutěží převzala v roce 1995 štafetu nová ŠKODA FELICIA
› ŠKODA FELICIA KIT CAR se pravidelně prosazovala i v celkovém pořadí soutěží Mistrovství světa v automobilových soutěžích
› Pod kapotou se postupně objevily čtyřválcové motory o objemu 1,3, 1,5 a 1,6 litru 
› ŠKODA FELICIA KIT CAR – nejúspěšnější ŠKODA s pohonem jedné nápravy v Mistrovství světa v automobilových soutěžích

ŠKODA FELICIA KIT CAR

ŠKODA FELICIA byla v 90. letech pro automobilku z Mladé Boleslavi důležitým modelem nejen v běžném prodeji, ale také v rallye, kde tým ŠKODA MOTORSPORT pro šampionát vozů Formule 2 homologoval plnohodnotný speciál postavený dle pravidel nové kategorie Kit Car.

Po vítězství soutěžního vozu ŠKODA FAVORIT ve Světovém poháru pro vozy tzv. Formule 2 byla očekávání spojená s představením nového soutěžního vozu ŠKODA FELICIA KIT CAR veliká. V devadesátých letech bylo běžné, že soutěžní speciály vycházely ze sériových automobilů a FELICIA nebyla výjimkou, i když na rozdíl od předešlého modelu FAVORIT šlo už o vůz s vyšším stupněm úprav, které umožňovala pravidla nové kategorie Kit Car. 

ŠKODA FELICIA KIT CAR měla sériový celý skelet karoserie, ale také střechu, dveře, kapotu či zasklení. Vnější rozměry byly takřka identické jako u sériové verze, širší byly jen blatníky, aby se do nich vešla větší a širší kola. Kromě širších blatníků byly jiné taky nárazníky, ale třeba palubní deska byla opět sériová, byť místo běžných přístrojů měla závodní přístroje značky Stack. Brzdy pocházely od AP Racing a tlumiče dodával Proflex.

Největší změny se odehrály pod kapotou. ŠKODA MOTORSPORT měla v době vývoje modelu ŠKODA FELICIA KIT CAR běžně k dispozici nejen osvědčenou třináctistovku OHV, ale pro tento vůz homologovala i motor s objemem zvětšeným na 1,5 litru. Výkony 136 a 156 koní znějí po pětadvaceti letech úsměvně, šlo však o spolehlivé a lehké agregáty. Vzhledem ke skutečnosti, že konkurenční značky běžně požívaly dvoulitrové čtyřválce, bylo nicméně zřejmé, že mladoboleslavské vozy a jejich posádky budou na tratích světových rallye muset bojovat o to udatněji. 

Specialisté z týmu ŠKODA MOTORSPORT dostali z tehdejší techniky maximum. Motor měl kované písty i klikovou hřídel, vícebodové vstřikování paliva OBR, vstřikovací trysky Bosch, škrticí klapky Jenswey, svíčky Champion a automobilka používala i speciální sportovní katalyzátory, které nesnižovaly výkon.

Přední náprava typu McPherson byla plně nastavitelná a jízdními testy se ověřovaly všechny možnosti, které toto řešení nabízelo. Zadní náprava vycházela z užitkového modelu ŠKODA PICK-UP, byla však ještě dodatečně vyztužena. 

V roce 1995 se tým ŠKODA MOTORSPORT zúčastnil čtyřiadvaceti soutěží, z toho sedmi v rámci Mistrovství světa. Třetí místo ve Formuli 2 bylo příjemným překvapením, vždyť před ním skončily jen týmy Peugeot a Renault, které měly k dispozici silnější vozy. Ale třetí místo bylo svým způsobem také závazkem, nicméně očekávání bylo v následující sezóně naplněno měrou vrchovatou. 

V Mladé Boleslavi si moc dobře uvědomovali, že jestli má vůz svoji třídu vyhrávat pravidelně, bude přece jen nezbytné získat silnější motor. Díky již fungujícímu spojení s koncernem Volkswagen nebyl problém dostat se ke čtyřválci OHC o objemu 1,6 litru vybavenému vícebodovým vstřikováním, který se současně objevil i v sériových vozech s okřídleným šípem.

Volkswagen ovšem tuto jednotku nikdy pro závodění nepoužil, a tak se téměř celý vývoj odehrával v režii týmu ŠKODA MOTORSPORT v Mladé Boleslavi. Litinový čtyřválec dostal kované písty, ojnice i klikovou hřídel, o časování se postarala nová vačka. Výsledný dosažený výkon 174 koní znamenal nárůst hnací síly o osmnáct jednotek oproti lehčí patnáctistovce, velmi rychle se ale ukázalo, že největší výhodou motoru je širší rozsah použitelných otáček, což dokázaly posádky v čele s Pavlem Siberou a Emilem Trinerem nejen docenit, ale také podložit mnoha vynikajícími výkony.

Poprvé se šestnáctistovka představila v Portugalsku a Sibera tam dojel druhý mezi dvoukolkami. V Austrálii s ní vyhrál a to samé pak zopakoval Triner na Novém Zélandu, kde se na věky proslavil příjezdem na cílovou rampu táhlým driftem navzdory tomu, že ŠKODA FELICIA KIT CAR používala pouze pohon předních kol. Největší úspěch ale s autem zajel legendární Stiq Blomqvist na slavné RAC Rallye ve Velké Británii, kde nejenže vyhrál třídu, ale hlavně dojel na třetím místě v celkovém pořadí, což byl nevídaný počin! 

Soutěžní vozy ŠKODA FELICIA KIT CAR pravidelně sbíraly vavříny i v domácím mistrovství, již v průběhu roku 1997 je ale v továrním týmu postupně nahradil větší model ŠKODA OCTAVIA KIT CAR, který byl zase předstupněm vůbec prvního soutěžního vozu ŠKODA s pohonem všech kol, ŠKODA OCTAVIA WRC. Vozy FELICIA KIT CAR představovaly špičkové sportovní náčiní a ve startovních listinách rozličných podniků se objevovaly ještě dlouhá léta po skončení tovární kariéry.