Historie ŠKODA AUTO je plná jedinečných vozů. Ovšem speciál jménem FERAT mezi nimi zaujímá zvláštní místo. Stal se filmovou hvězdou a nyní inspiroval mladého designéra k vytvoření moderní verze.

ŠKODA 110 SUPER SPORT

Auto, které původně vzniklo jako sportovní koncept a prototyp ŠKODA 110 SUPER SPORT, se nakonec kvůli hlavní roli v českém filmu Upír z Feratu přerodilo v temnou hlavní hvězdu filmového hororu. A že je ŠKODA FERAT uhrančivá dodnes, dokazuje příběh jejího znovuzrození, za nímž stojí francouzský designér Baptiste de Brugiere.

„Asi před třemi lety jsem měl možnost poprvé navštívit depozitář ŠKODA Muzea. A tam jsem poprvé spatřil FERAT, který mi učaroval. Takže když jsem se dozvěděl o projektu Ikony v novém kabátě, ihned jsem se přihlásil, že připravím právě jeho novodobou interpretaci,“ říká Baptiste. A šanci dostal, mimo jiné i díky tomu, že ŠKODA AUTO je partnerem letošního pražského festivalu komiksu a sci-fi Comic-Con 2021, v rámci kterého oslaví FERAT čtyřicet let od své premiéry na stříbrném plátně.

Podle svých slov se Baptiste snažil ve své představě o novodobém „krvežíznivém“ speciálu zachytit především první dojem, který v něm auto zanechalo. „Je to ta půlsekunda, než váš mozek začne design analyzovat. V tom okamžiku na vás zapůsobí některé prvky, které jsem se snažil zachovat,“ vypráví Baptiste. Důležité tedy podle něj byly základní proporce s malou výškou vozu, „špičatá“ střecha a obří zadní spojler. „Některé tyto prvky jsem dovedl trochu do extrému, abych mohl dát autu další moderní prvky,“ říká.

Tento jedinečný sportovní automobil vznikl kvůli hlavní roli v českém filmu Upír z Feratu. Auto původně vzniklo coby prototyp v roce 1971 jako ŠKODA 110 SUPER SPORT a už tehdy zůstalo u jediného exempláře. Později pak vzhled prototypu upravil pro účely natáčení filmu český malíř, grafik a automobilový nadšenec Theodor Pištěk (mimo jiné držitel Oscara za kostýmy k filmu Amadeus). Pod jeho vedením dostal vůz černý lak, nové čelní i zadní světlomety a masivní zadní spojler. Pod kapotou se nacházel čtyřválec 1,1 litru o výkonu 54 kW. Premiéru měl vůz na stříbrném plátně v roce 1981, tedy před čtyřiceti lety.

Nelehký úkol

Nebyl to ale jednoduchý úkol. Jednou z věcí, kterou se totiž Baptiste pro zachování charakteru rozhodl do své moderní interpretace přenést, jsou od předního blatníku směrem vzad klesající linie vozu. „To je něco, co v současném vnímání dynamického designu nemusí působit zrovna dobře. Dnes je vzorem dynamiky šelma připravená ke skoku, odtud pochází dnešní svalnaté linie s mohutnější zádí,“ popisuje Baptiste, s čím se musel vyrovnat. 

Boční linky tedy nějakou dobu ladil a vymýšlel, jak je vyvážit a učinit moderními. Výsledek je fantastický, ostře řezaný vůz bez pochyby na FERAT odkazuje, přitom působí jako supersportovní vůz budoucnosti. „Teprve poté, co se mi podařilo dát tyto základní proporce dohromady, jsem začal pracovat na dalších detailech,“ vysvětluje Baptiste.

A i ty stojí rozhodně za to. Ve špičaté přídi s velkou maskou chladiče můžeme jasně tušit odkaz na designový jazyk aktuálních vozů ŠKODA. Baptiste k tomu využil především typický prvek zvaný „ŠKODA Power Dome“, tedy onen vyvýšený prolis na kapotě, který je tu opět velmi zdůrazněn. A originální čtveřice LED světlometů? „To je přece odkaz na upíří špičáky,“ směje se Baptiste.

Skici předlohy

Práci na svém pojetí vozu ŠKODA FERAT začal Baptiste tak, že nejprve skicoval zpaměti originál. „Snažil jsem se právě o zachycení těch prvotních dojmů. Skicoval jsem tedy vůz tak, jak jsem si ho pamatoval z prvního setkání, a teprve když se mi povedlo tyto emoce a proporce z mých vzpomínek zachytit, pokračoval jsem s prací na nové interpretaci,“ popisuje Baptiste první kroky práce. Tyto skici prováděl klasicky na papír, který zůstává u designérů i přes čím dál větší podíl digitální výtvarné práce oblíbeným startovním médiem. 

I následně měl historický vůz stále doslova před sebou a hledal různé detaily a zajímavosti, které může do designu svého pojetí zapracovat. „Na počítači jsem pracoval až ve finále, především tedy ve fázi přidávání barev,“ říká Baptiste a dodává, že tradiční „upíří“ černo-červená kombinace je naprostou samozřejmostí. „Po večerech to byly zhruba dva týdny práce,“ naznačuje časovou náročnost projektu. Nejvíce času zabralo období úvodních skic a hledání těch správných tvarů i detailů. „Výsledná ilustrace už byla v podstatě otázkou chvíle, ale předcházela jí spousta pečlivé práce,“ vysvětluje Baptiste.

A výsledek stojí za to, i když například nemůžeme nahlédnout do jeho interiéru, do kterého u originálu zajišťovala přístup v podstatě kompletně výklopná přední část kabiny. „Na to bychom se mohli podívat třeba v případě, že bude šance posunout projekt dál,“ usmívá se Baptiste, přičemž si je ovšem vědom toho, že nejspíš zůstane jen u tohoto krásného a svobodného designového cvičení.