Autor: 
V návaznosti na předchozí článek:
Není diagnostika jako diagnostika, nespojujte termín“ Diagnostika“ s moderní technologií počítačů použitých v současných automobilech. Rád bych vám, představil zařízení z konce 80. let minulého století, kdy motory nebyly vybaveny žádnou speciální elektronikou. Jedná se o servisní přístroj EMISSION ANALYSER PALTEST JT 282. Přístroj, který vám chci podrobně představit je ze začátku 90. let. Přístroj se vyvíjel a vyráběl v národním podniku Jiskra Tábor a na trh byl uveden v srpnu 1993.
S nástupem, mikroprocesorů a dalších technologii bylo možno přístroje nejen zmenšovat, ale zdokonalovat přesnost měření s využitím mnoha dalších funkcí ,které byly vloženy do jednoho malého přenosného přístroje což umožňovalo větší mobilitu a flexibilitu měření.
Analysátor výfukových plynů JT282 je selektivní analysátor pracující na principu nedispersní infračervené absorpce ( NDIR ). Slouží pro kontinuální měření objemových koncentrací 4 nejdůležitějších složek, které jsou obsaženy ve výfukových plynech zážehového spalovacích motorů a to CO,CO2,HC a O2. Přístroj vyhoví tedy všem požadavkům na kontrolu exhalací všech typů zážehových motorů včetně motorů vybavených katalysátory. Přístroj plně využívá mikroprocesorových čipů.
Přístroj je proveden jako přenosný. Čelní pohled na přístroj je na obrázku č.1. Na čelním panelu je umístěno 6x LCD zobrazovač. Jednotlivé panely slouží k současnému zobrazení naměřených hodnot složek výfukových plynů, dále k indikaci otáček, teploty a dalších vypočtených a pomocných veličin, popřípadě signalizaci limitních stavů. Zde na čelním panelu se taktéž nachází membránová tlačítka pro ovládání přístroje.
Na zadním panelu obrázku č.2 se nachází síťová zásuvka s vypínačem a pojistkou pro napájení ze sítě. Dále je tady možnost napájení přístroje z palubního akumulátoru vozu, což umožňuje měření za jízdy, kdy spolujezdec technik obsluhu přístroj. Dále je na panelu umístěn filtr, který obsahuje hrubý a jemný filtr, koncovky pro připojení hadic vstup a výstup plynů a koncovka pro vstup kalibračního plynu při cejchování a kontrole přístroje. Dále jsou zde dva konektory pro připojení snímače otáček a teploty poslední konektor SUB25 umožňuje komunikaci s PC případně jen s tiskárnou pro zaznamenání jednotlivých veličin.
Přístroj této generace je používán do dnes na většině stanic STK, kde se standardně používá ve spojeni s PC, kde je vystavován měřící protokol pro následné zapracování. Z toho jasně vyplívá, že je to jeden z nejúspěšnějších modelů zařízení pro tyto účely.
Princip měření:
Ze zdroje infračerveného záření prochází tok paprsků jednoduchou válcovou kyvetou, která je umístěna na obou koncích skly, propouštějících infračervené záření. Dále prochází přes kmitající clonku, na které jsou umístěny selektivní filtry pro jednotlivé složky plynů a referenční filtr. Tato clonka moduluje svým kmitavým pohybem paprsek infračerveného záření tak, aby během jednoho kyvu infračervené záření prošlo všemi filtry. Takto přerušovaný a modulovaný paprsek infračerveného záření dopadá na detektor, jehož signál je potom zesílen a dále zpracováván za pomocí nejmodernější mikroprocesorové jednotky. 
Dokonalou synchronizací s kmitající clonkou a všech dalších vzorkovacích a řídících signálů s dokonalou stabilizací teploty detektoru, je dosaženo přesného vyhodnocení absorpce infračerveného záření jednotlivých měřených složek plynů, která odpovídá objemové koncentraci této složky podle určité kalibrační křivky, která je získána při kalibraci přístroje. Při konečném vyhodnocení objemových koncentrací jednotlivých složek pak jsou vzaty v úvahu změny barometrického tlaku i vlivy příčných citlivostí ostatních složek výfukového plynu. Elektronika optické lavice se skládá celkem ze tří desek. Řídící procesorové a desky pro měření otáček a teploty. Nutno dodat, že vývoj přístroje trval poměrně dlouho a vycházel z předchozího přístroje vývojové řady JT220, který umožňoval sestrojit tento téměř dokonalý přístroj.
Naprosto přesným popisem při měření jednotlivých složek vás nebudu zatěžovat, ale nutno dodat, že toto velice přesné a citlivé laboratorní zařízení se povedlo zabalit do úhledné přístrojové skříně, aby ho mohli používat proškolení technici jak v dílnách servisů tak mimo ně.
Něco málo z praxe a informací při měření s popisovaným přístrojem
Ideální poměř palivo / vzduch, je nejdůležitější pro správný provoz spalovacího motoru.
Jestliže dojde ve spalovacím prostoru válce motoru při hoření paliva k dokonalé reakci všech atomů kyslíku, obsažených ve vzduchu se všemi molekulami paliva v dokonalé promíchání směsi, tak obdržíme ideální poměr palivo/vzduch, který je 1:14,7 to znamená, že na dokonalé shoření 1kg paliva potřebujeme 14,7kg vzduch ( tato hodnota se pak ještě nepatrně liší pro různé druhy paliva). V dnešní době se používají paliva s pomalým hořením pro sekvenční elektronické vstřikování. Při takovémto poměru palivo/ vzduch, který se také nazývá stechiometrickou směsí ,aby ve výfukových plynech motorů byly obsaženy pouze dvě složky voda H2O a kysličník uhličitý CO2.
Poměr palivo/ vzduch se vyjadřuje také veličinou Lambda, která je poměrová a je vztažená ke stechiometrickému poměru ( Lambda = 1 se zobrazí, když je správě stechiometrický poměr = 1:14,7 ). Ve skutečných podmínkách, jak našeho ovzduší , tak vlastního procesu hoření paliva ve spalovacím prostoru válce motoru se tomuto popisovanému ději můžeme pouze přiblížit. Za normálních okolností hoří palivo se vzduchem, který vedle dusíku a kyslíku obsahuje další složky, které ovlivňují proces hoření. Pokud povrchové teploty stěn spalovacího prostoru a pístu motoru se liší od hořící směsi, zůstává vždy tenká vrstva paliva na stěnách a tyto nespálené uhlovodíky odcházejí při otevření výfukového potrubí do ovzduší. Abychom zaručily vysokou účinnost motoru a minimální emise škodlivin do ovzduší musí být motor seřízen tak, aby pracoval co nejblíže ideálním podmínkám tím zajistíme dlouhou životnost a menší opotřebení celého motoru. Toto seřízení a nastavení se pak hlavně týká kontroly a nastavení jednotlivých částí motorů správná komprese v jednotlivých válcích, nastavení předstihu zážehu a doby trvání hoření zapalovacího výboje svíčky, dále pak správné nastavení a seřízení karburátoru. Analýzou výfukových plynů můžeme diagnostikovat mnohé závady v motoru a jejich odstraněním můžeme zvýšit účinnost motoru a nejen snížit emise škodlivých látek, ale také spotřebu PHM a předejít tím dalšímu poškození motorového soustrojí pokud jsou podmínky seřízení porušeny. Jak jsem již zmiňoval v předchozích článcích.
Před nástupem mikroprocesorové techniky byly vysoce kvalitní přístroje nakupovány za drahé devizy z bývalého NSR jako například přístroj BOSCH EFAW 173 níže popisovaný přístroj byl zapůjčen ze soukromé sbírky p. Fialou starším. Přístroj byl kalibrován a testován současně s přístrojem JT 282 a JT 220.
Přístroj BOSCH EFAW 173 využívá přibližné závislosti výhřevnosti nespálených složek spalin a obsahu CO na směšovacím poměru. Spaliny se nejprve směšují v přesně stanoveném poměru se vzduchem a potom se spalitelné složky katalyticky spalují na elektricky vyhřívané platinové spirále. Tím se mění její teplota i elektrický odpor, změna odporu je tedy měřítkem obsahu kysličníku uhelnatého. Měření však může zkreslit obsah neohořelých uhlovodíků ve spalinách. Tento nedostatek je u analyzátoru BOSCH EFAW 173 eliminován umístěním spirály do difúzní průtočné komory, do níž difundují těžké molekuly uhlovodíků benzínu pomaleji než ostatní složky. Svou přesností 97% až na extrémní podmínky, vyhovuje tento přístroj přísným normám a předpisům v NSR. Přístroj byl používán v tehdejším NSR a dalších západních zemích až do roku 1995 jak 100% zařízení pro měření emisí. Samozřejmě s nástupem mikroprocesorové techniky byl překonán a nahrazen moderním typem přístroje jako náš popisovaný JT 282.
Na obrázku č.4 je výše popisovaný přístroj BOSCH EFAW 173 difúzní komora je viditelně umístěna vlevo na přístroji.
Již nyní pro vás připravujeme nabídku v následující vydáních časopisu pro sezónu 2016. Na začátku jarní sezony bude pro vás ve spolupráci s OLDTIMER magazínem a SKODAMOTOR.CZ připraveno setkání a praktická měření.
