Dne 19. září 2009 nabývá účinnosti novela zákona o odpadech, která- mimo jiné- nově upravuje povinnost platit poplatek při registraci či převodu vozidla nesplňujícího dané emisní limity.
Poplatek při převodu vozidla
Návrhů jak zákon o odpadech upravit bylo několik, a to včetně společného návrhu z dílny Federace klubů historických vozidel ČR a Asociace Veterán Car Clubů AČR. Zástupci obou subjektů se také v Poslanecké sněmovně za účelem prosazení navrhovaného znění setkali se zástupci obou hlavních stájí ODS a ČSSD. Jak už to ale v životě bývá, člověk míní a Bůh (nebo politici) mění. Schválené znění je značně odlišné od toho, co jsme se snažili prosadit. Rozhodně jde o pohyb správným směrem, bohužel však spíše než o krok se jedná o krůček.
Nejde o to, že bude třeba vystát více front a obstarat si více papírů a razítek, na to je člověk už tak nějak zvyklý. Problém je v tom, že od poplatku budou z vozidel na bílých číslech osvobozena jen ta, která mají platnou STK, což mi připadá poněkud nešťastné a ne zcela pochopitelné.
Nové znění zákona z povinnosti hradit poplatek výslovně vyjímá historická vozidla na zelených číslech, tedy změna spíše kosmetického charakteru, neboť ani původní znění zákona se na ně nevztahovalo. Nově však § 37e odst. 3 zákona o odpadech stanoví, že poplatek se neplatí v případě vozidel zapsaných v registru silničních vozidel, pro která je vydán platný doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost podle jiného právního předpisu. Tímto jiným právním předpisem je rovněž novelizovaný zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kde byl vložen nový § 79c upravující podmínky, při jejichž splnění nebude nutné platit poplatek.
Jak na to:
Systém je nastaven následujícím způsobem:
(a) Provozovatel silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel, které je podle pravidelné technické prohlídky technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, požádá o provedení testování tohoto silničního vozidla.
(b) Testování je prováděno stejnými subjekty jako stávající testování dle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel, a o provedení testování je provozovateli silničního vozidla vydán protokol o testování. Testování je platné nejdéle do 31. května kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo testování provedeno.
(c) Protokol o testování je možné předložit místně příslušnému úřadu pro registraci historického vozidla (pro obyčejné smrtelníky: tam kde vydávají zelené značky) a požádat o uznání testování silničního vozidla.
(d) Výše uvedený úřad ověří platnost protokolu o testování a vydá doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost. Tento doklad platí do dne ukončení platnosti protokolu o testování, nejdéle však do 31. května kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo testování provedeno.
Ministerstvo dopravy vydá prováděcí předpis, který stanoví podrobnosti ohledně testování, vzor žádosti o uznání testování silničního vozidla a vzor dokladu o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost.
Problémy:
Novela zákona o odpadech nabývá účinnosti k 19. září 2009, ovšem podrobnosti ohledně nového testování má stanovit prováděcí právní předpis. Nechci v žádném případě podceňovat akceschopnost Ministerstva dopravy, ale dovolím si tvrdit, že připravit příslušnou vyhlášku v takto šibeničním termínu není reálné. Na jedné straně bude tedy nové znění zákona, na druhé registrační místa nebudou mít žádné vodítko, jak testování uznávat. Inu zapeklitá situace, ale bude-li někdo donucen uhradit poplatek dle § 37e zákona o odpadech aniž by mu to ukládal zákon (tedy v případě, že se jedná o vozidlo splňující podmínky výjimky dle § 37e odst. 3 zákona o odpadech), může to být ještě zajímavé, neb povinnosti lze ukládat jen na základě zákona a v jeho mezích…..
Testování dle § 79c zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích má být testováním na historickou původnost. V rámci stávajícího systému testování na historickou původnost testují klubové testovací komise, neměla by tedy z logiky věci být třeba ingerence krajských testovacích komisí. Jenže na registračních místech jsou uloženy jen podpisové vzory členů krajských testovacích komisí, takže mi není jasné, jak by registrační místa ověřovala platnost protokolu o testování.
Závěr:
Novelizace obou zákonů byla jistě vedena šlechetným úmyslem odstranit přešlap v původním znění zákona a pomoci obci veteránistů. Nemohu se ale ubránit pocitu, že by (alespoň do budoucna) nebylo od věci podobné kroky prodiskutovat s lidmi, kteří se v systému testování pohybují. Možná by nám to všem (včetně Ministerstva dopravy, které teď bude muset být při koncipování vyhlášky velmi kreativní) usnadnilo život.
Jan Täubel jun